úterý 24. dubna 2018

poklidné šílenství

vyšívání do jedný v noci je fajn
a jezení jahod o půlnoci taky
hádám, že příští tři večery budou o vyšívání a našívání kytiček na šaty
já musim mít vždycky něco extra
a nejlepší na tom je, že jdu vážně sama za sebe
moje duše, nebo tak nějak bych to nazvala
(ona by na to asi řekla funny a já bych se zase cejtila podivně)

přestalo pršet a tak jsem se vydala pro květiny
ve sluchátkách Rise Against
uplně mi to připomnělo, jak jsem loni kamsi šla ve svých růžových květovaných kraťasech, bílém rozevlátém tričku, ve vlasech květiny a kouřila jsem růžovou devilku, princezna

jestli v tomhle světě nemůže mít můj křeček střevní problémy, pak tu nechci žít

začínám být hrozně sentimentální
uvědomuju si zvláštní věci
a zase mam problém rozlišit sny od reality

jsou zvláštní ty cesty do školy, kdy prostě jdu, poslouchám
sotva vnímám text nebo melodii písniček
v hlavě takový zvláštní prázdno a zároveň tisíc různých myšlenek
a stává se to čím dál častějc
jako bych vždycky byla mimo tenhle svět
jako když přichází bouřka a svět se nezdá skutečnej
jako když jsem kouřila a motalo mi to hlavu
jako když jsem dočetla úžasnou knížku
jako když jsem se probudila ve tři ráno a poslouchala dávno zapomenutou písničku, protože se mi o ní zdálo a já ji musela slyšet znova

je čas zajít na horkou čokoládu
sehnat víc květin na šaty
najít někoho ochotnýho potetovat mi zátylek
a zjistit, co mam s hlavou
ideálně všechno v jeden den, což znamená zítra

Žádné komentáře:

Okomentovat