proč mam v životě takovej nepořádek i po tom, co některý věci řešim?
"a můžeme si k tomu sednout? já totiž asi jinak zase spadnu.."
pořád bych padala
stejně bylo nejlepší, jak jsem si to pak přitančila k lavici naprosto vysmátá
v tu chvíli prostě ostatní lidi byli jenom rozmazané šmouhy
líbí se mi, jak mam vždycky představu, jak budu vypadat
jak budu na ostatní působit
že budu cestou tam snídat jabko
protože nedokážu snídat, když mě něco čeká, prej je to staženej žaludek
ale jezení jabka cestou někam je prostě správná věc
asi jako vysoký hubený kluci s jabkem
něco tam prostě je
že potřpytkuju ty správný lidi
že se budu točit
poskakovat
pobíhat
že budu mít s sebou čokoládu, protože teď je holt období čokoládovejch tyčinek
vždycky se mi někdo zalíbí a pak jim to co on
ale spíš většinou "míchám" víc lidí do sebe a zároveň to přizpůsobuju svým návykům
čokoládový tyčinky, jablka, pomeranče, ovesný vločky s banánem, borůvkový muffiny nebo čokoládový koláčky
důležitá jídla
napíšu seznam všech důležitých jídel
cejtim se najednou strašně volná
a doufám, že to tim zas nezabiju
ale prostě ne
a tak si tu sedim, zpívám španělský písničky, kterejm vubec nerozumim
ale jak jsi kdysi řekla
ani to mi nezabrání je zpívat
Žádné komentáře:
Okomentovat