zítra je důležitý den.
mam ráda tyhle večery před důležitým dnem.
udělala jsem nějakou nutnou práci, zatím co se mi pekla dýně a brambory.
uvařila jsem si heřmánkovo měsíčkový čaj, udělala si masku z jílů, aloe, amly, skořice, vit. E, dýňovýho oleje a trošky henny a to mám na svých 4mm vlasech už asi hodinu.
na obličej jen jíly a vit. E na pár minut.
velká páteční party.
poslouchám znovuobjevenou Vesnu a miluju to, běhá mi z nich mráz po zádech občas.
svět nějak přestal existovat, čas přestal existovat.
postrádá to jakejkoli řád.
a to se mi asi líbí.
byla jsem dneska na asi hodinový procházce u řeky, bez sluchátek, se psem a s foťákem.
a bylo to strašně skvělý a uklidňující.
takže to asi zkusím praktikovat častějc.
a chci víc fotit, ať už ten film konečně můžu vyvolat a vidět, jakej jsem fotograf (hah).
a taky bych ráda zase trochu kreslila nebo malovala.
ale jsem velmi spokojená tam, kde momentálně jsem.
uplynulej měsíc byl plnej podzimních outfitů, burčáku, káviček a taky hlavně buchet. první espresso tonic (velká party).
háčkování.
stříhání vlasů komusi a holení vlasů mých.
proběhla i rostlinná štafeta.
hodně se četlo a odpočívalo.
hodně společnýho vaření a filosofování.
tetování se navzájem.
hodně slunečných procházek.
jedno fancy rande místo zrušenýho divadla, protože nic nás nezastaví v nošení cool outfitů, nic. (to se mi hodně líbilo, bylo to velmi spontánní, slanočokoládová zmrzlina, rostlinná štafeta, procházení se, dvojitý presso v půl osmý večer, vaření večeře, to večerní slunko..)
no a tak.
žiju a je to skvělý.
občas skvělý, občas náročný.
přesně takový, jaký to má být.
