"zase kolem mě proběhl dneska Unger na vlak. nemohl by sakra chodit v čas, abych ho stihla aspoň pozdravit?"
"a co bys mu asi tak řekla?"
co bych mu řekla?
že Zrní je život
že je obdivuju za to, jaký jsou, i v tomhle podivnym světě
že je krásný, že některý koncerty prostě streamujou
že maj skvělý koncerty, vždycky pro málo lidí, s lampama, se svíčkama, kouzelno a útulno
že se mi líbí, jak v písničkách křičí
že miluju Hudebnicovy housle
že v těch písničkách je tolik života
že je vždycky nějakou dobu neposlouchám a pak jako bych objevila jinej vesmír
že mě fakt štve, že dneska v tom Berlíně nebudu, protože lepší kombinace, než Berlín a Zrní??
že miluju jejich (spíš jeho) blog, protože to je něco tak já
že doufám, že je šťastnej
a že by se mohl naučit chodit v čas a neběhat mi tam furt před nosem
a že by se třeba mohl stavit na výstavě,
ale že i ten jeho běh mě vždycky tak probere a nakopne, že se culim ještě dvě hodiny na všechny ty cizí lidi

Žádné komentáře:
Okomentovat