pátek 25. května 2018

(ne)skutečnost

mohla bych už konečně pochopit, že je naprostá ztráta času a energie ohlížet se na lidi, který pro mě v realitě vlastně vůbec nejsou
a mam dojem, že poprvý v životě si já nic vyčítat nemusím, protože teď jsem se chovala zatraceně hezky
a teď už to bude jen můj život, jenom můj, sama si vyberu, co v něm chci a co ne
koho jo a koho ne
občas si připadám jako kdosi..
no o to tu vlastně nejde
ale tohle je přesně důvod mýho problému zůstávat ve spojení s nějakým člověkem dlouhodobě
vždycky je někdo hrozně fajn, ale nikdy to nezvládnu delší dobu
protože se bojím, že by to potom zase nefungovalo
protože lidi jsou v realitě uplně jiný
a já na to pořád zapomínám a musí to bolet pokaždý znovu

každopádně
odmaturovala jsem a koupila si za odměnu tenkou černou fixu, protože ta je na kreslení střech pražských domů vždycky potřeba
takže teď uteču
a uvidím, co bude dál

přestávám se cítit tak ztracená, tím jak dávám do kupy věci, ve kterých do teď byl neskutečnej mess

Žádné komentáře:

Okomentovat