během asi tak půl hodiny
tak zdálo se, že bude pršet, žejo
ale vyjít ze dveří a pořád nevědět kam a jestli vlastně vůbec pojedu, je docela fajn
nejdřív návštěva knihovny
pak pekárny
nebyla jsem v pekárně snad od tý doby, co jsem tam měla brigádu a to se stejně nepočitá
ale jsou velikonoce, žejo, takže to chtělo velikonoční pečivo
dojela jsem tam
a klasicky se tam zeptala na cestu
poté učiněno (už po druhé) zjištění, že mam off mapu nejen Prahy, ale evidentně celý republiky a nejspíš celýho světa, páč i v Německu fungovala
co už
bylo to dobrodrůžo
výlet k moři
a do Německa
netušila jsem, kudy to vlastně jdu
prostě jsem jen šla a věděla, že někam dojdu
stejně jsou takový cesty nejlepší
bez sluchátek
jen tak
došla jsem do nějaký random vesničky v Německu
kde to bylo hrozně krásný
prostě miluju Německo, no
vysvitlo slunko
krmila jsem malý kozy vínem
objevila jakejsi pomník
asi jsem zase procestovala celej svět
a bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat
cesty vlakem
ve sluchátkách Zrní
nebo Fixa, protože naladění se na brzkej koncert
teď má život smysl
velikonoční pečivo ve vlaku
moře
Hartau
onen pomník
Žádné komentáře:
Okomentovat