teď už dva.
těžko vysvětlitelný komukoli, vždycky by to vyznělo jako něco nezdravýho a přitom je to krásný.
sepisuju si v poznámkách seznam na jednotlivý dny a žiju tim, že tam mam věci typu "koupit růžový víno a hezký kalhotky".
svět.
je neuvěřitelný, jak poklidný dneska všechno je.
udělala jsem asi 850 věcí.
a dnešek byl totální umění.
malovala jsem na tričko, konečně.
mam novej deník a miluju ho.
(píšu teď mega moc, chci mít všechno zaznamenaný, popsaný, svět je teď tak důležitej.)
uposlouchala bych se wait for me od rise against z the ghost note symphonies.
to album je geniální a vždycky si na něj jednou za čas vzpomenu a znova z něj umírám.
až se uvidíme, vezmu si ty nový černý šaty.
protože chci bejt asi poprvý za tu dobu krásná tímhle způsobem.
chci vědět, co si o tom budeš myslet.
tyhle čtyři dny jsou krásný a dost potřebný, ale i tak už se strašně těšim.
stejně tomu pořád nějak nemůžu uvěřit.
chci, aby se na to někdo zeptal, chci to říct nahlas.
všimla jsem si tě, jasně, že jo, ale asi s tim nemam potřebu něco dělat.
asi je mi celkem jedno, co se teď stane.
Žádné komentáře:
Okomentovat