peyotl

doufám, že po smrti něco je
nějakej jinej svět nebo tak
doufám v to
a trochu tomu začínám i věřit
občas mě to uklidňuje
a občas jenom děsí

myšlenky se míhají
kmitají
proudí rychle, jako auta na dálnici
ze tmy do tmy
anonymně
nelze je zachytit, nelze je identifikovat
jenom se objeví a zase zmizí
jako by nikdy neexistovaly
avšak život po nich nikdy nebude jako život před nimi

spadla hvězda
utrhla se z černoty vesmíru a dopadla kamsi do hluboké propasti bolesti
viděl jsi to a nic sis nepřál
proč?
ptám se znovu
proč jsi to všechno zahodil a utekl nikam?
doufám, že jsi tam někde svobodný a šťastný
jako jsi o tom vždycky s rozzářenýma očima vyprávěl