ze začátku jsem z toho měla radost, řešení školy, práce, bydlení, telefonování s cizíma lidma, dospělácký problémy prostě
ale teď už mě z toho bolí hlava
ta úleva, když večer po práci na facebooku nehledám bydlení, ale hezkýho kluka, se kterym jsme se na sebe děsně dlouho culili a povídali si
takový ty dny, kdy si připadám děsně cool
nosím svůj nový klobouk a je to nejvíc věc prostě
nejlepší část dne jsou ty dvě hodiny před koncem pracovní doby, kdy je všechno najednou poklidný a mírumilovný
a pak ta cesta domů nebo tam kamsi, kde taky občas spím
poslouchání tanečních písniček a pozorování západu slunce
krmila jsem holuby čokoládovým muffinem, který jsem si ráno nadšeně koupila (i když bych chtěla borůvkovej, ale ono sehnat vubec nějakej muffin je skoro nadlidskej výkon), protože podle mě by měl mít každej nárok na čokoládovej muffin
a já mam holuby obzvlášť ráda
měla jsem své obvyklé kafe s čoko mlíkem
a včera se spontánně vydala večer po práci pro čokoládu
vubec teď nějak potřebuju spoustu čokolády k životu, nevim čim to
kreslím jako o život
pořád s tím nejsem uplně spokojená, ale čim víc kreslim, tim líp mi to pujde, že
mam z toho radost
nutně potřebuju namalovat obří zářivě barevnej obraz
nakreslit to cosi na zakázku (pořád to nepobírám)
a došít si konečně podprsenku
samý sranda věci teď
pořád jen šiju, kreslím nebo čtu
a prostě jebat to bytový šílenství
já nechci umřít, tak strašně moc nechci umřít
zbožňuju knížky, co teď čtu
zbožňuju tu poklidnou ranní hudbu Sufjana Stevense
čokoládový mlíko do kafe a ranní cigarety na nádraží
taneční večerní hudbu
a tmavý podzimní rtěnky
jsem Kloboučník
Žádné komentáře:
Okomentovat