sobota 9. června 2018

jsem tak moc naživu

dnešek byl tak krásnej, že to ani nejde popsat
ťapkala jsem si bosa trávou a sázela květiny na zahradě kohosi nechutně bohatého, kdo nemá nejmenší ponětí, jak se ty květiny jmenují a jak se o ně starat
natrhala jsem spoustu jahod a udělala dortík
přinesla jsem si z práce heřmánek a udělala heřmánkovou vodu na vlasy
a konečně se zase cítím jako člověk

posledních 14 dní jsem buďto pracovala, četla, nebo spala
a to je momentálně všechno, co potřebuju k životu
přečetla jsem tak nádhernou knihu, že to pořád nejsem schopná pobrat
jak tohle někdo dokázal napsat?

těším se, až si zase zabalím život do batohu a na pár týdnů vypadnu
všechno teď tak krásně funguje
všechno je dočasný
všechno je třeba řešit postupně, je to v pořádku

chci tak moc žít
obarvit si sukni na černo a vlasy na zeleno
víc zpívat a hrát na kytaru
a víc psát
trhat ty spousty ovoce, co teď dozrávají

je krásný při práci přemýšlet, co budu dělat po práci
a cítit se díky tomu skvěle a natěšeně
ale ještě krásnější je si uvědomovat, jak je mi krásně právě teď,jak jsem šťastná právě teď
protože to je mnohem víc, než těšení se na něco, co bude

každé ráno v autobuse jsme na sebe koukaly s jednou holkou
vždycky koukla na mě a pak na knihu, kterou jsem držela v náručí
jaký to bude, když už se tam teď nikdy neukážu?

cílem bylo najít náhradu za cigarety a alkohol
(což zní hůř, než jak to doopravdy bylo)
jako třeba šňupák a brusinkový džus
a nebo nic a brusinkový džus

všechno je teď tak správný, že si připadám jako blázen




jak jsme pašovali papriky


Žádné komentáře:

Okomentovat